Občas něco dopadne jinak, než si přejeme

Je to zvláštní,
ještě nedávno jsme leželi spolu v objetí
a teď se dohadujeme, kdo udělal větší chybu,
ale každý dělá omyly, nezvládne napětí
a každý se z toho poučuje,
snad ses i ty poučil ze svých slibů,
i když teď je mi to už vlastně jedno…

Je to divné,
rozuměli jsme si a znali svoje pocity a snění
a přesto nás něco rozdělilo,
asi tvoje sobeckost a moje přehánění,
někdy hůř a někdy krásně nám bylo
a měl jsi to o mě mi říct už dávno,
bezproblémový vztah prostě neexistuje,
nic není nikdy dokonalé a všechno má nějakou trhlinu,
třeba na to někdy přijdeš,
když budeš usínat sám vedle svého stínu…

Je to neuvěřitelné,
mě to změnilo a přišla jsem na hodně věcí,
ono to někdy pomůže běhat jak lev v kleci,
ale myslím, že jsem dělala dost kompromisy,
i přesto nad námi nepochopení visí
a o ničem jsme si tenkrát nepromluvili,
ty jsi to už věděl a těšil se,
až si vezmeš věci a odjedeš,
bylo to víc než krutý,
ale možná, že tě baví ten život vlčí,
v tom případě jsem jiná než ty,
mě nebaví poslouchat zdi, jak mlčí…

Je to realita,
člověk nesmí přemýšlet, jaké by bylo lyžování s tebou,
ani jaké by bylo hladit ti záda,
za pár roků už tě ani nebudu mít ráda,
i když vzpomínky ve mně vždycky zůstanou
a prostoru mám teď hodně,
dodělám si řidičák a pak školu
a pak půjdu tam, kam mě kroky dovedou,
i když občas jít dál nesvedou,
ale já budu silná a také budu vědět,
že všechno se mění
a že vztah není nikdy stejný jako na začátku…

Je to život
a plány šly do háje,
sny utekly do ráje,
já jsem také nic nevyhodila
a pár věcí dokonce i stojí na poličce,
ale čas dál ubíhá,
někdy mi síly přidává,
někdy zas ubírá,
je to prostě osud,
hledat odpovědi na otázky
a otázky na odpovědi
a je zvláštní že vím že máš odpolední,
mé srdce mělo vždycky hodně lásky
a možná i pořád trochu má,
jen ty jsi o ni ztratil zájem

a já se s tím smiřuji…