V mlze

Stromy ztrácejí se v mlze,
která zdá se blíž.
Už teď nic vidět nelze
a větve sklánějí se níž.

Tam, kde byly řeky břehy,
teď neuvidíš nic.
Jen ty bílé cáry mlhy
berou ti vzduch z plic.

I když mlha světla ničí,
kroky ve tmě neutiší.
Uslyšíš je spíš,
marně hledáš skrýš.

Běžíš lesem přes kořeny,
ten za tebou je připravený,
až kámen přehlédneš
a jednou klopýtneš.