Rada nad zlato

Hraji o volnou duši,
jak se na karbaníka sluší,
v problémech jsem po uši,
ovšem nadevše miluji svou Miluši.

Miluši jsem nabídl,
svoji ruku a kýbl,
a řka: dej se do práce,
budem sklízet ovace...

Jednou ze mě bude básník,
teď jsem spíše cizopasník,
pasu si svůj velkej zadek,
už nenapíšu ani řádek.

Řekni, chceš se taky pást,
Ty krávo, ona spadla past!
Ouvej - na mě se tak nedívej!
Vždyť jsem takhle malinkej...

Hraji zase o duši další,
šedivím až chlupy raší,
jak uschlá tráva, kterou nechceš spást,
táhni k čertu, když ji chceš krást!!!


Na veselou notu, radím trochu hořlavého knotu...


Rada nad zlato,
(ne každý přizná to).