Já... či někdo jiný...?

Vpálena mi pečeť byla
nechtěného vyvrhela
kůže se moc nepříčila
když se pečeť dotkla těla.
Jsem to já, či někdo jiný
ten, co nikam nezapadá?
Odsouzen žít mezi stíny
jenom zde být členem stáda.

Denně na bitevním poli
válku vést se sebou samým
pokaždé se cítit v roli
žoldáka jí udolaným.
Jsem to já, či někdo jiný
ten co za smrt byl by vděčný
když boj s větrnými mlýny
zdá se býti nekonečný?

S unavenou starou duší
osud s peklem smluvil směnu
brzká smrt jí, jak už tuší
o sto procent sníží cenu.
Jsem to já, či někdo jiný
ten, co za své hříchy platí?
Co dostane pocit viny
v den, kdy duši navždy ztratí?

Nechávat vše na osudu
bývá často cesta nazpět
z halucinací a bludů
vytvářet si pohled na svět.
Jsem to já, či někdo jiný,
ten, co se svých tužeb zprostí?
Změnit plané sliby v činy
beze strachu z budoucnosti