Krotitel

vytasené drápy
záblesky vyceněných tesáků
kolotoč stovek tváří
ošklivých korpulentních dam
rozjívených dětí
znuděných fešáků

lochneska výrazů
napjatě čekajících
lhostejných
vystrašených
pobavených
opovržlivých

obdivné povzdechy
i smích

desítky roků odříkání
jizvy po šrámech nezdarů
domov všude a nikde
flitrová pukrlátka dospělého chlapa
a těsně předtím
věšení plakátů
vázání lan
a zatlučené hřeby

mám já to zapotřebí?

pojď si to zkusit
vysmátý floutku s napřaženým mobilem
kdyby snad něco neklaplo
a tekla krev

pořádná
ne jako doma v počítači

jednou jim stejně řeknu
dost
to stačí

co ze světa má vlastně
člověk světský?

pár drobných
trochu potlesku
urvané chvilky s fanynkou ve stínu maringotky
vyčítavý cinkot stále prázdné flašky

jen ceňte zuby
vystrkujte drápy
postrachy džungle a králové zvířat

děláme tu
šašky