Předjaří

Bůh procitne, též zemi nařídí to
by zbavila se zbytku bílých řas,
do prázdných hnízd když pěje skřivan vzkaz
to ozvěnám zim nebývá již líto

sametů hebkých nedočkavé jívy
jak ručka sotva narozených dětí
Vzkaz vzkříšení pak dá si do závěti
i šťastný básník, v ten čas nestřízlivý

a bdělost závor zvolna padá z něho
Krok bledulí přes zarputilé chlumy
přenáší vzkaz. Kdo ví, ten porozumí
bzukotu včel předjaří ztřeštěného