Modrých snů

» autor: blue

.

Když se struny nebe rozehrají
a snáší se lehké vločky
padlé v stínu
se chtějí smát

místo toho však přichází
smrt a hlad

na pokraji
zapomnění
přichází stovky Buddhů
na okamžik posečkat

ze Tvých očí
z konce prstů
z páteřní krve mločí
na kraji zlatých listů

Bůh vešel pod kořeny
a tři sta let tam spal

jen co vstříc souhvězdí
Svaté Magdaleny
vyšly špičky věží
katedrál

z dusotu mlhy
zrodily se paže
a modří jdou údolím
plni vlahé pěny
Mars čeká na obrat

Tvůj smích je sladší nastokrát

z moře nebes
malují pochodněmi
a růže chtějí
o svá těla potrhat

z výšky lásky
rozdrobili svět

sněhu a ledu nechtěli rozumět

Bůh vešel do květů

.

Tipů: 15

» 26.02.13

» komentářů: 6

» čteno: 647(16)

» posláno: 1

» nahlásit