Sám v ránu

Ráno se budíš,slunce už dávno vstalo.
Tobě zas nechce se do práce.
Občas se nudíš,
to jen tak aby srdce pohrdalo,
život vždy není legrace.

Ráno je slepé, oči neotvírá,
z dlaždic cítit je chlad,
káva nevoní , v bytě zvláštní zima,
kdysi tu by, ten co měl rád.

Ráno je všude,každý se sním budí,
někdo však s tím, kdo má rád.
Jiní jsou sami, proto zvláštně studí,
pomyšlení, že sám budeš usínat...