Malíř a básník

» autor: Jindřich
v podkrovním pokoji
nad chaosem rozdělaných pláten
a lahví od vína
leží blondýna
falešná jako svět
jenž se tu tvoří
na pokecané paletě
vypelichanými štětci
podroušeným malířem
co dříve smrděl korunou
a teď už i halířem

o patro níž sní osamělý básník
chlad táhne dveřmi
jež jsou dokořán
kdyby snad jednou dorazily múzy
vejde však dcera domovníka
s pozvánkou na domovní schůzi

a básník ožívá
probudí fantazii
lehkost slov i postřeh
prohlédl u dívky
tu živočišnost v kostech
koketní oči a smyslnost a vůni
a tak se oprýskaný lavor mění v temnotůni
a v jejím oparu rychlými tahy pera
vypíše básník vše
co nesvedl by včera

dům dávno spí
v podkroví leží další flaška
a malíř s modelkou v upatlaném objetí

o patro níž vyhnalo světlo chmurné balady
vzhůru jsou všechny smysly
a dveře zamčené na dva západy
Tipů: 21
» 18.02.13
» komentářů: 16
» čteno: 804(22)
» posláno: 0


» 18.02.2013 - 08:42
Jindro, žádné zbytečné slůvko navíc, atmosféra, která nás přenese do jiného světa - vzdáleného a přece tak blízkého...Krásná :o) ST
» 18.02.2013 - 09:42
pěkná bohémská ST
» 18.02.2013 - 11:09
jó, tak se to děje, st
» 18.02.2013 - 11:20
...ach,ti umělci!:-)
» 18.02.2013 - 12:11
Není nad inspirace... :-)
» 18.02.2013 - 13:07
Úžasná***
» 18.02.2013 - 15:04
A to se může,
nahlížet do pokoje?
ST
» 18.02.2013 - 16:27
Moc vám děkuji za nakouknutí s milá slova :o)
» 18.02.2013 - 17:00
krizekkk
Dva bodíky...
» 18.02.2013 - 17:55
tleskám pane...ST
» 19.02.2013 - 11:36
Moc pěkná...ST):-)
» 22.02.2013 - 00:10
Téměř bohémská... možná, snad... dekadence (?)
» 22.02.2013 - 21:56
v tom podkroví
jsem už kdysi byla
s vůní terpentýnu víno pila
nezaschlé barvy na obraze
a na podlaze popel z cigaret
malíř byl mistr
na kecy
vzpomínky ještě nevybledly
jen v očích zbyla špetka soli
ještě to někdy bolí
» 23.02.2013 - 07:30
Ach kdby zdi uměly mluvit :-))
» 23.02.2013 - 09:16
divoženka1: Díky za pěkné obohacení :o)

Děkuji i všem ostatním - čte se to hezky :o)
» 28.07.2013 - 09:20
dneska jsem na potulkách objevil pro mne nový nick. měl jsem to štěstí, že jsem ho našel, když už autor zveřejnil 100 děl, takže jsem mohl skočit na začátek a podívat se, jak píše, zda první čtené dílko není ojedinělý majstrštik.
A mohu tady do komentu k dílku napsat - jsou psány jednou rukou, jednou hlavou, v jednom stylu.... který je vyzrálý a přínosný pro začínající autory.
Jen třeba slůvko temnotůně, které jsem dnes prvně zřel.... jitří v představách básníka kouzelné představy.
Smekám před autorem, a řadím si ho k ikonám, kam si chodím kalibrovat poetično....a omlouvám se, asi nebudu bodovat.... tady je to již zbytečné , tady nejde o body... zde se jen řeší otázka momentálního stavu vnímání..... citu pro poezii, kdy se čte.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Varhany v chrámu sv. Nadšení | Následující: Tvůj úsměv

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.