Mám rukavice z tvojí vůně» autor: Jindřich |
mám rukavice z tvojí vůně
chtěl bych se houpat na laguně
s výhledem na úbočí
jsem jako zatoulané slůně
co pouští jde a steskem stůně
a skleněné má oči
hodiny
skoro stojí
jsem dávno v plné zbroji
a ruka hladí
do prázdna
čas imituje nekonečno
když déšť má změnit
na slunečno
pro nás dva
mám rukavice z tvojí vůně
hráli jsme si na stejné struně
chviličku před svítáním
tos měla oči jako tůně
s rybkou jež touží po harpuně
od té chvíle tě sháním
chtěl bych se houpat na laguně
s výhledem na úbočí
jsem jako zatoulané slůně
co pouští jde a steskem stůně
a skleněné má oči
hodiny
skoro stojí
jsem dávno v plné zbroji
a ruka hladí
do prázdna
čas imituje nekonečno
když déšť má změnit
na slunečno
pro nás dva
mám rukavice z tvojí vůně
hráli jsme si na stejné struně
chviličku před svítáním
tos měla oči jako tůně
s rybkou jež touží po harpuně
od té chvíle tě sháním
Tipů: 25
» 16.02.13
» komentářů: 16
» čteno: 708(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.02.2013 - 22:52
mám z tvojí vůně rukavici
představy volně plují hlavou
měl jsem tě chvíli - vlasatici
měl jsem tě, teď vím, že tu pravou
představy volně plují hlavou
měl jsem tě chvíli - vlasatici
měl jsem tě, teď vím, že tu pravou
» 17.02.2013 - 08:30
Díky vám všem za vřelé přijetí a milá slova - vám, Labutěnko a Katko, i za básničku :o)
» 17.02.2013 - 11:32
krizekkk
Jindřichu, ST. :)
» 22.02.2013 - 00:22
Odvážný vstup básní používající i "časem opotřebené" rýmy (např. slůně–stůně–vůně), ale přesto zcela plné hodně ryzí poezie.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: Varhany v chrámu sv. Nadšení