?

Myslel jsem,
že sníh spolkne všechny stopy
co ve mně si zanechala
ale vzpomínky působí jako paprsky slunce
tak vezmi nůžky a ostříhej je
ne, je zas obleva.

Chtěl bych tě ještě jednou chránit
před kroupama, u toho kostela s hrobkou
kde už pár let odpočívám v nepokoji
před zlem
před světem
co z toho, když ty chráníš se přede mnou, před jediným zlem
a já jsem z toho zmatený jak Schrödingerova kočka.

Návykovější víc jak nikotin
sakra, co s tim
ještě jednu šanci
tu, co si nezasloužím.

Ze zrnek kávy
upražím pro tebe posledních pár "veršů"
dnes proběhla si mi ve snu
a já tě slyšel mluvit o mém srdci:
"Lež!
Má krátké nohy".

Vlastně mi ani tak nechybíš
spíš bez tebe umírám rychlostí světla
Vím, nejsem básník
jen používám básnická klišé.

Nemá to cenu
jdu si lehnout
ale špatně se spí na posteli
když tu nejsi ty
a páří se mi tu švábi
s tarantulí.