Životní dluhy
Já a moje druhé já
» autorka: Lesněnka |
Brala jsem, příliš hodně.
Vždy plnou náruč štěstí.
V každém z okamžiku,
ve svém nitru.Naučila jsem se
prsty v prstech splécti.
Brala jsem,matkám syny.
A dováděla s nimi...
Jako dábel, mezi svými-rohatými,
Žila jsem mezi chtíčem opilými.
Brala jsem srdce vlkodlakům.
A starcům dodávala síly.
A z černých mraků,pila víno s
neživými.
Brala jsem příliš hodně,
ted ve tmě se tiše budím,
jsou dny ,kdy sedím o samotě,
sama své sny nudím..
Brala jsem kříže na kopcích,
kde boží muka stály.
A v dálkách, pod duhou
to ovečky zvoncům písně hrály.
Brala jsem, kamarádkám muže,
a chtíčem se celá chvěla.
A moje duše s rudou září...
ohněm se celá rděla...
Brala jsem....
Teď už neberu,
každému jeho vracím,
tak přijdte si
prosím ,
pro své...
Já své dluhy splácím....
Vždy plnou náruč štěstí.
V každém z okamžiku,
ve svém nitru.Naučila jsem se
prsty v prstech splécti.
Brala jsem,matkám syny.
A dováděla s nimi...
Jako dábel, mezi svými-rohatými,
Žila jsem mezi chtíčem opilými.
Brala jsem srdce vlkodlakům.
A starcům dodávala síly.
A z černých mraků,pila víno s
neživými.
Brala jsem příliš hodně,
ted ve tmě se tiše budím,
jsou dny ,kdy sedím o samotě,
sama své sny nudím..
Brala jsem kříže na kopcích,
kde boží muka stály.
A v dálkách, pod duhou
to ovečky zvoncům písně hrály.
Brala jsem, kamarádkám muže,
a chtíčem se celá chvěla.
A moje duše s rudou září...
ohněm se celá rděla...
Brala jsem....
Teď už neberu,
každému jeho vracím,
tak přijdte si
prosím ,
pro své...
Já své dluhy splácím....
Tipů: 8
» 07.02.13
» komentářů: 4
» čteno: 565(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.02.2013 - 06:44
je dlouhá, přesto moc krásná,
taková přiznání jsou dneska vzácná ...
taková přiznání jsou dneska vzácná ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Odsouzená ke štěstí | Následující: Všem z Libresu a Literu.