Píseň deště

Téma bylo zadáno takto:

Vysokým nebem cárky oblak zlehka
jak popelavá veveřinka plují.
Řekl: "Vy v březnu, Sněhurko má křehká,
roztajete - a já vás nelituji."
(Anna Achmatovová)
----------------------------------------------------------

Nebem cáry oblak rychle,
jak válečné loďstvo plují
až sprchne, naše duše uschlé
probudí se, i ty co nemilují

deštík začal zemi zkrápět
ve tři čtvrtě na lásku
hrál symfonii na parapet
a čas šel cestou z oblázků

co oblázek to lidský život
a co krok to kousek z něj
kapky hrály píseň tklivou
o vztahu
láska versus beznaděj

když dozpívaly a déšť ustal
naše duše vstaly z tmy
roztála ta silná krusta
a odhalila naše sny

čas našel cíl
dál vichry dují
a ty co vzdali
sny
ty nelituji.