Citové Postřižiny

Na všechno máme dnes makra, zkratky, t9 v mobilu a pod... Ale copak jdou život, láska a pocity zkrátit a ořezat. Asi bych se někdy rád vrátil do doby, kdy si lidé psali dopisy a kde telefon byl velký přistroj, nikoli kapesní záležitost. Mám pocit, že mi moderní technologie tohoto věku často více vezme než dá. Už jenom proto, že často začínám zprávu třemi kliky na kolonky na softwarové klávesnici, které udají vždy stejný začátek textu. A tím okrádám nejen sebe, ale i druhého člověka o pocit snahy vztah nějak ozvláštnit, nebo aspoň být trochu kreativní a vyhrát si s češtinou, která ma opravdu bohatý slovní fond. Možná to ale dělám proto, že mě samému se něčeho podobného nedostává. A pomalu mě tento stav nutí nesnášet tuto vlastnost moderní doby, kterou bych jednoduše nazval jako, pan Hrabal promine, "Citové postřižiny"!