Láska umí zaskočit

Od dětství v zámku fantazií
později prince čekala
přestala věřit, že ještě žijí
konečně jeho potkala

nebyl to princ.

Jen urostlý mladík
se srdcem na dlani
jiskra se v plamínek
rychle promění

že spolu navěky.

Po čase snad chtěl
když trochu popil
dokázat že je muž
a boky jiné hladil

zasadil do srdce nůž.

Na světě synek malý byl už
oba ho svorně milovali
tak lásko odpusť, dále nám služ
však odjet on musel do dáli

každý den dopisy.

Kamarád blízký
čeřil ty opuštěné dny
pomáhal nezištně
často ji rozesmál, za ruku vzal

do očí pak dlouze hledíval.

Ač nebyl její typ
až s rukou v jeho dlani
s ním bylo stále líp
pak došlo na líbání

vzájemně v očích se topí.

Nechtěně sice boj prohrají
jinak to nemůže být
se svojí láskou se netají
společně chtějí žít

lehké to není.

Nešťastný voják se vrací
jeden sem, druhý tam
oba domů, jeden se ztrácí
co je zde láska a co klam?

Ten první zůstal rád
druhý se nechtě odvrací
do dneška oba dva milovala
její láska se neztrácí

to vůbec nečekala... Ach jo!

Dobře to dopadlo naštěstí
v životě zmateném reji
vnoučata kolem se batolí

zázraky s láskou se dějí...