Labutě
...vídáme je tak často, že nám přijdou obyčejné. Ale nejsou...
» autorka: Bastet |
Vznešené duo štíhlých šíjí
neslyšně plyne hladinou
jak půvab s hebkou nostalgií
spojený v bytost jedinou
Líbezná bělost v kalu vody
nedotčenost dvou lilií
Afrodíté se z pěny rodí
a s odlivem opět pomíjí
Jen z jejich teskné písně mrazí
do duše padá divný chlad
My přicházíme na svět nazí
však nechcem nazí umírat
Až naše cesta skončí jednou
- před smrtí není vyhnutí -
kéž naše duše potom vzlétnou
k nebi jak ten pár labutí
neslyšně plyne hladinou
jak půvab s hebkou nostalgií
spojený v bytost jedinou
Líbezná bělost v kalu vody
nedotčenost dvou lilií
Afrodíté se z pěny rodí
a s odlivem opět pomíjí
Jen z jejich teskné písně mrazí
do duše padá divný chlad
My přicházíme na svět nazí
však nechcem nazí umírat
Až naše cesta skončí jednou
- před smrtí není vyhnutí -
kéž naše duše potom vzlétnou
k nebi jak ten pár labutí
Tipů: 42
» 17.01.13
» komentářů: 21
» čteno: 664(32)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.01.2013 - 15:33
Jen mě tak napadlo:
Líbezná bělost z kalu plodí
nedotčenost dvou lilií
Afrodíté se z pěny rodí
a s odlivem opět pomíjí
Líbezná bělost z kalu plodí
nedotčenost dvou lilií
Afrodíté se z pěny rodí
a s odlivem opět pomíjí
» 17.01.2013 - 16:10
dvě jsou pár..a tvoří dlouhou šíjí ..srdce...čtyři křídla a pohled černobílý...taky mne uchvátily...ST
» 17.01.2013 - 16:38
Chtěl bych cítit tuze zblízka,
než natáhnu jednou brka,
pomazání od labutě:
Hebkým křídlem vlas můj víská,
černým okem na mne mrká...
K tomu slyšet: Odlabu tě!
než natáhnu jednou brka,
pomazání od labutě:
Hebkým křídlem vlas můj víská,
černým okem na mne mrká...
K tomu slyšet: Odlabu tě!
» 17.01.2013 - 17:21
Labuť - to bylo první a jediné, co mě napadlo, když jsem si před lety vybírala nick... vážím si a obdivuji jejich krásu a lásku...
» 19.01.2013 - 11:47
krizekkk
ST...Ale klidně bych umřel nahej. Musela by bejt také nahá.
» 20.01.2013 - 07:40
Před smrtí není vyhnutí, ale po smrti žijeme dále, jenomže nevíme jak a kde. ST !
» 21.01.2013 - 22:37
Tohle se čte samo, slova plynou hladce a nenásilně a ještě mají co říct. Prostě obsah i forma dokonalá.
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Já za to stojím... | Následující: V sametu čokolád