Fantazie

Práskla jim bičem nad ocasy
jen z pod přivřených očí
šlehla pohledem
ač zimní...
zdála se rozpálená.
Jo, jo...

Jede v saních
bílé koně je táhnou
hranostajové...
Mají podkovky
a cinkají na dálku
cink, cink.

Ledové oči...
černá barva
hloubka ledového moře.
Člověk, by se hned zamiloval
tak jedeme dál…

Černé a bílé
kontrasty splynou
nebo se vinou?
Oboje...

Zakroucené uzdy
od hranostajích tlam
a černá kožešina
kolem límce té zimněnky
červené nehty...

Srdce kamenné
však v hloubi láskou tepe
jen rozezněl se gong
posledních tlukotů
lidských srdcí.

Ozvěnou ticha...vibruje
maličká jiskřička...
Bijí a křičí, však marně
zdá se.
Má lidskost v hloubi duše...

Naděje zůstala
přesto královna umřela
ledová a tak krásná
no funus na půl roku.
krásný příběh jsme napsaly...