Poslední saně» autorka: Marta Valenová |
Poslední saně
rozjely se ve sněhu
nakrmit zvěř.
Dával jsi krutost
neuměl jsi dát něhu.
Poslední saně
rozjely se závějemi
všechno dobré odvezly mi.
Brodím se po kolena
ve sněhu, vnímám zimu
přesto, nechce se mi domů.
Cítím jen vůni stromů
a slyším zvěř.
Ke krmelcům cestu
jsem znala nazpaměť.
Je to už mnoho let
a přítelem mi byl pes
i ten les.
Kolik asi padlo střel
kdy si nosil mrtvou
zvěř domů, jen výkřiky
ptáků do korun stromů.
Jsem tu já… si zapomněl.
Vzpomínám…kolikrát
ty jsi mi vlastně chyběl.
rozjely se ve sněhu
nakrmit zvěř.
Dával jsi krutost
neuměl jsi dát něhu.
Poslední saně
rozjely se závějemi
všechno dobré odvezly mi.
Brodím se po kolena
ve sněhu, vnímám zimu
přesto, nechce se mi domů.
Cítím jen vůni stromů
a slyším zvěř.
Ke krmelcům cestu
jsem znala nazpaměť.
Je to už mnoho let
a přítelem mi byl pes
i ten les.
Kolik asi padlo střel
kdy si nosil mrtvou
zvěř domů, jen výkřiky
ptáků do korun stromů.
Jsem tu já… si zapomněl.
Vzpomínám…kolikrát
ty jsi mi vlastně chyběl.
Tipů: 20
» 15.01.13
» komentářů: 21
» čteno: 673(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.01.2013 - 14:00
... život... boj o kousek místa..o kousek pozornosti...
smutek nás tvou básní hostí...
smutek nás tvou básní hostí...
» 15.01.2013 - 14:29
krizekkk
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Padá bílá krása | Následující: Zimní královna