Slova odfoukne vítr svědomí

V nás ticho si jen dříme
prochodí všechny cesty
kolikrát se rozmluvíme
stejně žije se gesty

Mlčíme,a hledime do prázdna
když poznáváme tiše
slova co jen rozezná
vstupuje tak plaše

Jen v temnotě
vášeň co zažaluje
v hlubině i samotě
co lhářům ubližuje

Hledáme všednost
snů i v krásném tichu
svojí neskonalou něžnost
jen pro chvíli,beze strachu

Jen když se hvězdy ptají
kdo krasu nezlomí
slova z úst si vylétají
slova odfoukne vítr svědomí.