Snění

Jednou takhle,v pod večer,

ležel jsem já na louce,

kolem bylo spousta květin,

kývali se tichounce.

Větřík jenom mírně foukal,

modré nebe bylo jen,

ani mráček nebyl vidět,

byl to hrozně krásný den.

Slunce hřálo,lesík šuměl,

ptačí zpěv já poslouchal,

pak jsem zavřel oči svoje,

svému srdci naslouchal.

Začal jsem snít jak jsem s dívkou,

na té louce u lesa,

ona leží na mé hrudi,

a sleduje nebesa.

Je mě krásně a jsem šťastný,

že tu dívku jen já mám,

a říkám jí moje lásko,

moje srdce já ti dám.

Pomalu jsem ji pak svlékal,

byl to pocit úžasný,

měla krásné jemné tělo,

ňadra pevné překrásný.

Říkal jsem ji si tak krásná,

něžně si jí dotýkal,

pak ji líbal ústa, tváře,

pomalu jsem nedýchal.

Vzdychala a šeptala jen,

nepřestávej pokračuj,

si tak něžný,chci tě stále,

mojí touhu nezraňuj.

Dlouho jsme se milovali,

nahá těla spojila,

vůně trávy,květin kolem,

naše vášně sladila.

Slunce ale schovalo se,

a já oči otevřel,

moje sněni stratilo se,

a já domů sám jen šel.