Obejmout tygra a vrátit se k hoře

Lítaly sovy
potichu
a lehce
chvěla se zem
puklina sfér
má migréna
má bolest
vně obrátila se ven
ptala jsem se skal
proč milovat
je tak těžké
noc jak thér
kapala mi do šálku
z dlaní
z výšin hor
hleděla jsem
na blikající město
křišťál na mé ruce
zaplanul
duch hor
hlasem sov
a větru
šeptal mi do podvědomí
slila se noc se světly
duch mne obejmul
neuchopitelný
divoký
milovali jsme se
napříč tisíciletími
smáli jsme se bezmoci
uchopit podstatu všehomíra
bez viny
objala jsem tygra
v podobě kočky domácí
a v pokoře
vracím se k sobě samé
na úpatí hory
jsme všichni tak malí....