Inkoustová pera versus dotýkání kláves

já stále píši brkem:)
ST

....nerozumím ani brko....

kde je kouzlo pergamenů
těch kaligrafů recital

jako každou jinou změnu
čas něco přines, něco vzal
*

Zenge: Tož já nepíši brkem, ale psaní inkoustové je náramné.
Jupí!

sevranko: A tak zkus někomu po starodávnu napsat ručně dopis, a čekej, že dojde poštou odpověď:-D

Jiří: Tušila jsem, že zažloutlý papír je skoro pergamen...:-)

:-) lidi víte co je na tom nejhorší.. už i kroniky se píšou elektronicky... to je úpadek.. :-)

ok

ST*

Občas něco napíšu. Pro radost. ST

jsem klasik...dopis psaný rukou je pro mne dar, je v něm totiž vložen kus duše toho,kdo píše
a jinak píši zásadně rukou...básně..nejraději tužkou a perem ráda kreslím..:-)

píču inkoustový perem LAMY. Moc hezky se drží, má pěknej tah.
Ale bez klávesnice se neobejdu.

Uf píčeš?
A že pero LAMY?
Neobejít se bez klávesnice je úplně současný. Jen je potřeba napsat onen první nádherný a osobní dopis...jupí!

od chvíle, kdy jsem poznenáhlu přestala psát rukou, píšu rukou otřesně. Písmena si dělají, co chcou, anarchie, nelad a neřád v tom je. Ale já to nevzdám, stejně jako počítání zpaměti...

VELMI SOUHLASÍM, taky to nevzdávám...

Pověz mi člověče, kde jsou ty časy,
kdy z tvarů bukev dýchlo na mne srdce,
podpisem živým býval její ret!
Či z písmen kostrbatých rovnou jsem byl zdrcen,
aniž bych dopis rozervaný čet.

Dnes moje touhy náboj v čipech hasí,
zavináč voní jinace než sleď,
nemám strach z kaňky, byť prst je trémou zpocen...,
vzpomínku na hrot jen z kalamáře tasím
a růži z aršíku lepím dnes naposled.

a sakra...jdu něco napsat....

Špáďa: René Vulkán: myšlenka pouhá: Mbonita: jc senior: enigman: Bastet: Mám dosud plnicí pero PELIKAN,se kterým jsem rád psal, ale dnes nemohu, po zlomenině humerusu (ramenní kloub) jsem ztratil zcela rukopis a PC je pro mne záchrana. Ano, čas něco dal a vzal, marno plakat nad rozlitým mlékem. ST!