Stříbro do mraků

.

Jsi moje droga ohrančivá
a já slova pletu
i jazykové smyčky
ze sto tisíců světů

královno
přítmí řas
nejsem dobrý zas

nejsi na jazyku
bez zachvění
bez zákrytu
kulka co se v motýla změní
a prášek
do tváře
z víček oltáře
krásy
kříže

a Bůh ví.. že..

jsi slepá
srdce v nocích
marně tepá
as ruce bušivé
kapka za kapkou
přenáší města
když pro stín těl
jsou hvězdy rušivé

karamelová je mlha

nezachytím výboj many
ani koně z Kataru
dým halí naše viny
a možná ataku mám lebeční
když moskytiéra mezi světy
loví tvou kašmírovou Saharu

mince Caesarovi
30 zlatých let
povím Afroditě v nekropoli
jak lehké je zešílet

po tobě prach
a vlčí těla
vír máků

vůně na stěnách
vrčíme na dávná včera
zlatých zámků

lžící nabírat
jed zmijí
a ve vodě krev

kdo pokosí
hlad po sopkách
trýzní žízní
sirén zpěv

jsi ve mně
růže ostnu-prostá
osiřelá
co může zemřít
hned

vystřelené stříbro do mraků
co se vrací s úderem
vejce od draků
okřídlený
paro-let

.