Černý podkoní

Až do sebe kopneš
svou poslední sklenku
Až uslyšíš zavýt
milující fenku
Až ti zmizí z tváře
tvůj úšklebek drzý
Až si řekneš, sakra
dnes se stmívá brzy
Až prohraješ s tělem
boj o další krok
Až pochopíš, že tohleto
byl fakt poslední rok
Až se pokoj zhoupne
a uctivě ukloní
Až prudký vítr serve
suché listí z jabloní
Až zvonek nade dveřmi
hodně divně zazvoní
Tak ten, co venku čeká
stěží slzu uroní
Dochvilný i přesto
že se nikdy nehoní
Černý podkoní

Až po koberci spatříš
kráčet lesklé holinky
zkus využít dvě tři
zbývají vteřinky
a zamumlej skrz zuby
svůj poslední vtip
snad ti bude někde
zase jednou líp