musím si to přiznat ...
všem nenapravitelným tragickým romantikům .. vášně? neberte to zas tak vážně :-)) (nebo berte ... plnými doušky ... přijímejte ...)
» autorka: Helena Lovecká |
jsem zoufalá .. protože (či přes-tože?) jsem doufala
a nevěděla o tom ... ani co bude potom
až ...
až uvidím to zjevně zjevené ... až uvidím tebe v jiné náruči a ne v mé
až ucítím ten dotek mrazu
snáz hodím sama sebe ze srázu
falešných tužeb a slibů sama sobě
že už nikdy neumlčím v sobě
ten tichý mocný hlas
co chce znovu a zas a zas
milovat a dávat na-jevo
že je tu
teď
a ne jen pro jednou
pro všechny a všechno stvoření
teď hned
bez prodlení
ale co dělat když dívám se jak mizíš v dáli
ptát se co bylo by kdyby a zda-li?
nebo prostě přijmout ten fakt
že příště s-prostě nelíbat!
nebo pro-líbat se k podstatě?
která je i nyní nasnadě
a láskou se zove ...
... do srdce mi klove
buší
as tuší
že už nechci a nebudu ji přehlížet ...
je jedno v jaké náruči
je jedno v čí područí
je jedno koho milujeme
když přitom máme rádi – a to hlavně – boha v nás a sebe
zebe tahle představa?
co potají roztává?
mává s tebou? ... se mnou mlátí
staré, malé, prošlé mládí
ta před-stav-a neustává
jsem tu, to zůstává ...
chceš najít kde se skrývá tvář?
následuj to ... vidíš zář ...
není třeba vidět zvenčí
co vnitřním zrakem dávno víš
jen odhalit a nechat plynout ...
voda nemá mnoho skrýší
co tímhle básník chtěl říct? něco víc?
věř či nevěř ... vůbec a přitom jenom ... stále stejné pro-sté ve-smírné NIC
a nevěděla o tom ... ani co bude potom
až ...
až uvidím to zjevně zjevené ... až uvidím tebe v jiné náruči a ne v mé
až ucítím ten dotek mrazu
snáz hodím sama sebe ze srázu
falešných tužeb a slibů sama sobě
že už nikdy neumlčím v sobě
ten tichý mocný hlas
co chce znovu a zas a zas
milovat a dávat na-jevo
že je tu
teď
a ne jen pro jednou
pro všechny a všechno stvoření
teď hned
bez prodlení
ale co dělat když dívám se jak mizíš v dáli
ptát se co bylo by kdyby a zda-li?
nebo prostě přijmout ten fakt
že příště s-prostě nelíbat!
nebo pro-líbat se k podstatě?
která je i nyní nasnadě
a láskou se zove ...
... do srdce mi klove
buší
as tuší
že už nechci a nebudu ji přehlížet ...
je jedno v jaké náruči
je jedno v čí područí
je jedno koho milujeme
když přitom máme rádi – a to hlavně – boha v nás a sebe
zebe tahle představa?
co potají roztává?
mává s tebou? ... se mnou mlátí
staré, malé, prošlé mládí
ta před-stav-a neustává
jsem tu, to zůstává ...
chceš najít kde se skrývá tvář?
následuj to ... vidíš zář ...
není třeba vidět zvenčí
co vnitřním zrakem dávno víš
jen odhalit a nechat plynout ...
voda nemá mnoho skrýší
co tímhle básník chtěl říct? něco víc?
věř či nevěř ... vůbec a přitom jenom ... stále stejné pro-sté ve-smírné NIC
Tipů: 13
» 29.12.12
» komentářů: 6
» čteno: 810(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.12.2012 - 16:18
krizekkk
ST**
» 29.12.2012 - 16:52
EEvellina
co to je líbat?milovat? ale pěkně se o tom píše ST
» 31.12.2012 - 19:31
líbí se mi a díky za tenhle úryvek:
je jedno v jaké náruči
je jedno v čí područí
je jedno koho milujeme
když přitom máme rádi – a to hlavně – boha v nás a sebe
je jedno v jaké náruči
je jedno v čí područí
je jedno koho milujeme
když přitom máme rádi – a to hlavně – boha v nás a sebe
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Něco hezkého | Následující: Ohm