sto tisíc slepých vět

.

Za každou básni jsou
spolknuté slzy

za každou z nich
jsou ztracené
marné kroky

a sny

za každou z vět
jsou
tři stovky
zkamenělých let

odvátých listů...

za každým úsměvem
doufáním
za každým pohledem
tajným pousmáním

..bolest a žal
sto tisíc
marných rán

kdy slunce umírá
nemá sílu vstát

láska se sama
sebou užírá

ale nechce se marně
před smrtí
vzdát

chmýří proletí..

a nakonec
zapomeneš
jaká vlastně byla..

odletí do nebe
černých hvězd
a tam usne
a bude spát

miliony polibků
schovává pro tebe

..máš ji rád?

.

za každou slokou
je mrtvý svět

za každým dotekem rukou
odkapává hustý med

za sněhem
co se sype do vlasů
a nezná žár

mraky prudce tekou
a hadi ční nad pohár

za vrcholy hor
za mlhou v údolí

za rosou co láká
kapek tichý sbor
sní a tiše klepá
jako mlýnské soukolí

.