Osma

Hned po probuzení,
ano, hned ráno
zasáhne mne bolest,
jak má nakázáno.

Ranní hygiena,
snídaně, káva
ven se tiše plazí
velká jak kráva.

Dnem si procházím
víc než mučednickým,
hrozny sesbírám
v bahně pěkně slizkým.

Kedlubnu zakloním,
myšlenky plynou,
zabloudit nemohu
za bílou jinou.

Pak náhle po chvíli
krev z huby řine,
značí, že poleví
mé těžké břímě.

Po dechu lapám,
stéblu se sápu,
bílou a bez krve
mám levou tlapu.

Urputně zápasím
s tímhle utrpením,
stejně ten moudrák
brzičko vyměním.