Twilight sága

Vlas po vlasu
proklouzává mezi prsty
někam na záda
v hloubce duše
hřmí
větve se svlékly
z listů do naha
teď už se to smí

používal jsi čas
jako bič
ty doby jsou už
pryč
pomalu padá sníh
závěje bílé kolem mých nohou
tak hebké na dotek
touhu nepřemohou
jenže kam teď jít
nezbyla žádná cesta
v očích leží klid
hledat už jsi přestal
........

mlčím
do rána je ještě daleko
chlad zmocnil se úst
a místo nalezl v srdci
co člověk musí ztratit
než nalezne pocit
stmívání.......

už dávno
a přesto jako včera
chuť lásky na patře
neživá....tak smělá
pronikla černotou
hořící uprostřed
drž ji, drž pevně

je to už naposled.