Povídal jsem si andělem
povídal
» autor: radek oslov |
To odpoledne tak nějak běželo
pohled z okna,tam sněžilo
ty řekla jsi jen pár vět
v té chvíli změnil se svět
nestačil se nikdo nadechnout
jen mně se chtělo vykřiknout
jen krásná chvíle co nemá jméno
v té je objeveno
to krásné co se zjevuje
když mráz ti maluje
to větu co nelze vyslovit
z myšlenek polapit
tím vším co ještě neznáme
jen slova vzrostlá z plamene
se do naděje ponoří
z tmy se krásně vynoří
mlčel jsem z ďáblem
ale povídal si s ANDĚLEM.
pohled z okna,tam sněžilo
ty řekla jsi jen pár vět
v té chvíli změnil se svět
nestačil se nikdo nadechnout
jen mně se chtělo vykřiknout
jen krásná chvíle co nemá jméno
v té je objeveno
to krásné co se zjevuje
když mráz ti maluje
to větu co nelze vyslovit
z myšlenek polapit
tím vším co ještě neznáme
jen slova vzrostlá z plamene
se do naděje ponoří
z tmy se krásně vynoří
mlčel jsem z ďáblem
ale povídal si s ANDĚLEM.
Tipů: 13
» 13.12.12
» komentářů: 5
» čteno: 583(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.12.2012 - 20:19
krizekkk
Radku, dávám Ti super tip. A to proto, že sakra chlape píšeš. Za to, že jseš. Za to, že Tě život také nevede jenom rajskými stezkami. Za to, že ti, co se cítí být předurčenými k tomu, kritizovaz vše, co z nich nepochází, Ti neustále budou nevěřit, házet větve pod nohy, či Tě přehlížet. Přeji Ti takové prožití svátků a dalšího života, jaké si jen přeješ.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rozednění | Následující: Vteřiny dalších nadějí