Vánoční čas

Vánoční čas,
vem ho ďas,
i né Vás,
ale ten šedivý vlas,
co ho mám na hlavě.
kde že jsme to skončili?
A jó v té naší oslavě.

V oslavě Vánočního času
bez zbytečných starostí a pracovního stresu.
Nastává nám onen čas
kdy ve větru je slyšet Vánočních koled hlas.

Kdy doma v teple a pohodlí domácího krbu,
nehrozí že by si člověk na ledovce naryl hubu.
Zde si každého z nás zadek lebedí a bříško pěje chválu.
Na co ptáte se? No přeci na maminčinu čokoládu.

Nyní pokročím trošku dál
a řeknu Vám čistou pravdu, na co bych Vám přeci lhal.

"Zvonky zvoní
dítě křičí
ve světnici zima je
a já honem pro jehličí
matka mi tu hubuje.

Na co prý mám v ruce rýč
ať si radši veznu od kotelny klíč
ať tam radši zatopím
a ať už žádný povyk netropím."

Tak vidíte a pak že Vánoce jsou svátky klidu a míru