Se srdcem 1+0
...
» autorka: Bastet |
Zmizela
z paměti
z očí
zčistajasna
nebylo
odkud
brát slova
kam
večerem hlavu složit
jen ticho selo bouři a na úvrati pýr
Zmizela
s úsměvem
s dekretem na lásku
se srdcem jedna plus nula
už nenaděláš nic
z paměti
z očí
zčistajasna
nebylo
odkud
brát slova
kam
večerem hlavu složit
jen ticho selo bouři a na úvrati pýr
Zmizela
s úsměvem
s dekretem na lásku
se srdcem jedna plus nula
už nenaděláš nic
Tipů: 21
» 05.12.12
» komentářů: 15
» čteno: 645(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.12.2012 - 18:02
krizekkk
A kdo? Asi jsem natvrdlík. Ty ji znáš?
» 05.12.2012 - 19:21
EEvellina
St
» 06.12.2012 - 13:36
jednou jsem něco napsala na základě snu kde se mi zdálo něco "o úvrati" - zajímalo by mě kdes k tomu spojení přišla ty? u sebe jsem na to nepřišla proč se mi to vetřelo do snu :o)
» 06.12.2012 - 17:40
zenge: severanka: myšlenka pouhá: LiJ: krizekkk: churry: hanele m.: EEvellina: 6thSun: Díky vám všem ,kdo jste nahlédli do holobytu, v nějž se (prý) dokáže srdce proměnit....
Kde jsem přišla k úvrati, hanele? Úvrať je konec pole, kde se obrací kůň s pluhem. A jestli tam začíná klíčit pýr, pak s tím polem není něco v pořádku. Nepotrvá dlouho, zaroste celé a promění se v úhor. Realita a metafora zároveň. Jak se úvrať vyskytla u tebe, nevím. Možná zemědělský sen? :-))
Kde jsem přišla k úvrati, hanele? Úvrať je konec pole, kde se obrací kůň s pluhem. A jestli tam začíná klíčit pýr, pak s tím polem není něco v pořádku. Nepotrvá dlouho, zaroste celé a promění se v úhor. Realita a metafora zároveň. Jak se úvrať vyskytla u tebe, nevím. Možná zemědělský sen? :-))
» 07.12.2012 - 10:12
...nejlepší vztah je ten, ve kterém je vzájemná láska větší, než vzájemné potřeby...:)
» 08.12.2012 - 13:06
René Vulkán: šuměnka:
To je zajímavá definice, šuměnko, asi na tom něco bude, když tak nad tím přemýšlím. Dík, že ses zastavila.
Potěšila mě tvá slova, René, o to víc, že jde spíš o pokus než o skutečnou báseň. Děkuju.
To je zajímavá definice, šuměnko, asi na tom něco bude, když tak nad tím přemýšlím. Dík, že ses zastavila.
Potěšila mě tvá slova, René, o to víc, že jde spíš o pokus než o skutečnou báseň. Děkuju.
» 11.12.2012 - 08:57
taková pěkná a rozumná, i když to pokaždé bolí. Snad jen...nedávat tolik...přesto to příště uděláme znova. Jen nenechat zarůst a milovat dál, kol dokola je tolik nepoznaných krás...i nevidomý ji ucítí:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Bezoblačno | Následující: Do těch zim