Přetaktovaní

„Gome, co bylo na poradě?“
„Velmistr zase tlačí na termíny. Jakoby šlo genetické autoadaptivní systémy sekat jako housky u pekaře.“
V jeho hlase byl vztek a bezmocnost. Náš projekt SAPI stále neměl ty výsledky, které jsme očekávali. Měli jsme kolem 7 miliard kusů v interakci, proběhlo více než 1500 generací v průběhu 30000 velkých cyklů od Bodu Startu. Vzájemná soutěž jednotlivých kusů v průběhu generací vedla zatím k velmi dobrým výsledkům, ovšem v posledních pěti generacích se objevily jakési sebedestruktivní tendence, základní pohonné motivátory přestaly fungovat podle našich představ. Systém se hroutil do sebe. Měli jsme přísný příkaz ovlivňovat pouze prostředí sapíků, ale do jejich interakcí a konstrukce nezasahovat.
Stvořili jsme je pro nalezení nových variant vývoje. Naše stará civilizace umírá. Rozpadla se na pouhý soubor všemocných jedinců bez jakékoli motivace. Až na pár nadšenců, kteří vstoupili do řádu Pátračů. Byli jsme skupinou genetických programátorů. Vytvářeli jsme jen prostředí pro vývoj a čekali, co s v něm vyvine. Občas jsme zasahovali do nastavení parametrů prostředí, nikdy do „živých“ entit. Času bylo málo.
„Pojď sem, Gome! Co je to tady s tím modelem?“ Ukázal jsem Gomulovi datový hologram modulu SAPI-6001-1.
„No, co, Kale? Běžný modul 15784. generace 21006 malých cyklů starý. Co je s ním?“
„Občas se spontánně připojuje k databázi Supertutora. Tahá pak rozumy a jsou z toho zajímavé výstupy.“
Cože? To může?“
„Ano, chaoticky. Dříve jsme to tu měli jen jako vzácnou odchylku a teď je to tu asi o 1% sapíků nové generace.“
„Musím se ti k něčemu přiznat Kale,“ Gomulus si nejistě odkašlal.
„Co?“ Zpozorněl jsem.
„Porušil jsem pravidla. Přetaktoval jsem asi 1% sapíků na vyšší výkon. Víš, že mají rezervu. A musíme se pohnout z místa.“
„Jak jsi ... jak jsi mohl? Zničil jsi projekt! Naše práce je v háji!!!“
„Počkej ... myslím, že to má výsledky. Podívej se, vyšší stupeň tvořivosti, lepší kombinační schopnosti ...“
„Jo, jasně. Jenže také vyšší chybovost logických operací, snížená schopnost kooperace, pohroužení dovnitř a co nejhorší, časté restarty, které je ničí, jak víš. Za normálních podmínek by to takové kusy nepřežily a byly by z vývoje vyřazeny. Někteří z nich jsou mentálně odvaření, teď je mi jasné proč.“
„Ale podívej, vysoká míra altruismu, schopnost mnohorozměrného vidění souvislostí, sklon k filosofování ... třeba nám dají recept. Hledal jsem nestandardní nadějné kombinace genů rodičovských sapíků a přetaktoval jsem je mezi 2 – 5 malým cyklem. Ty, Kale, prosím ... dej tomu šanci. Aspoň 10 generací. Když to nevyjde, napíšeme zprávu a začneme znovu.“
„Hmm ... uvidíme. Dáme tomu novému projektu aspoň méně blbý název. Odkud je to SAPI?“
„Ale, to jsem vzal z jednoho mrtvého jazyka – „sapiens“. Mělo to znamenat „moudrý“.