Děvčata

Každý den jsem Lenku prosil,
o polibek pro štěstí.
Marně jsem jí básně nosil,
prý zavání neřestí.

Proto jsem za jinou zašel,
co se ráda líbala.
Útěchu jsem u ní našel,
byla sladká Michala.

Potom ale Lenku milou,
přepadnula žárlivost.
Vyřeší to svoji silou,
prostě ženská řevnivost.

To vám ale byla mela,
když se holky potkaly.
Najednou mě Lenka chtěla,
za vlasy se tahaly.

Rázně končím tyhle spory,
tím jsem chybu udělal.
Podcenil jsem dívčí vzdory,
moc jsem na tom prodělal.

Náhle není o mě zájem,
prý teď půjdou do baru.
U jiné mám shánět nájem,
nebo s ní jít na faru.