na MontArchu...

…jestli si myslíte že to je vejlet k lodi tak to je mejlka…
tohle byla krom pikniku na listu Archaiku Ulítlého ještě regulérní stavba na tektonickým zlomu…

...vyšlápli jsme s Rýhou poslední strmé stoupání a přiblížili se k budově…
zvědavě jsem ohmatával několik dokonale poskládaných rumělkových kvádrů když se stalo něco podivného…
ucukl jsem bolestí jako bych dostal žihadlo…a taky nejspíš jo…ruka získala cihlovej nádech
a kdybych měl vypočítat objem nateklého válce dostal bych se na trojnásobnou hodnotu…
nikde však nebylo vidět co mi to způsobilo a navíc sem měl pocit že se jeden z těch šutráků oblíz…

,,Já ti zapomněla říct aby ses k tomu baráku nepřibližoval
je totiž z materiálu
který dnes ještě neexistuje / no neříkal jsem že je tady toho víc/
jmenuje se to Živinice
prý tím někdo kdysi naneštěstí stavěl zevnitř
a zapomněl na dveře tenkrát ještě nepřekonané /viz. překonané dveře/
čímž sám sebe zazdil
a v panice se udusil
což je ta mírnější pověst…

,,Ani mi nemusíš popisovat tu drsnou
/ a měl jsem pocit že se kamení zazubilo /
alespoň mi připomněla
že dokud žiju
jedna práce nikdy neskončí
ta tady uvnitř
a poklepal sem si na hlavu…

,,Mimochodem…při cestě vzhůru jsem si všiml že támhle kus dál roste vinná réva…
akorát nevim jak jí sbíraj když se k ní nedá dostat…

,,Z té se lisuje vzácné Ulítlé víno
z vápenkových svahů
a sklízet ho může jen Ulitánská Bzukynie
vyskytující se mimo jiné oblasti i v jeskyních tohohle kopce,,…

,,To víno je ale temné a vazké
neosvěžuje ani neuklidňuje
nehodí se k žádnému jídlu
nemá vůni ani chuť
a nedá se z něj opít,,…

,,To bych se na to podíval…proč je tedy tak jedinečné?,,

,,Vyvolává totiž opojení…a přitom vyjeví pravdu…o tobě samém…
Klidně ho ochutnej…třeba se zas něco dalšího dozvíš…teda spíš já
myslím že máš v sobě dost černých skříněk s nespočtem zásuvek,,…
vytáhla ze své bezedné kabelky malou lahvičku a nalila mi…

nic se nestalo
jen můj obličej přede mnou promluvil:
,,Víš není to kdovíjak veselý pohled
spíš něco jako špatná imitace z muzea voskových figurín…
tohle je totiž tvůj věrný obraz za pár let…přihlížíš prostě svému stárnutí…

pak se protějšek zašklebil
a se zasmáním mi upadla na stůl čelist
za ní posléze i jazyk
a rozptýlily se v prachu…

otočil jsem se
za mnou stála Rýha
a pobaveně na mne zírala
zatímco já se zmateně rozhlížel kolem dokola
podíval se v obavě na špičky svých lakýrek
jako by měly začít zpívat
a jen s námahou odolal pokušení
oženit se s fosilní rybou
která na mne mávala z nedalekého altánu
mezitím zjevení zmizelo…

,,Pravda se snáší poněkud hůř
lež je krásnější
každý to ví
ale když to pak vidí takhle
uvažuje jinak
podruhé už to nezkusí,,…

,,To mě málo znáš,,…

,,Co když mám před sebou
například dvě lahve identického vína
z nichž jedno je pravdivé a druhé lže
stejně daleko od sebe
znamená to že neochutnám?
nevidím totiž zrovna žádný důvod
pro který bych měl dát přednost levé nebo pravé
takže neudělám nic
rozumně totiž předpokládám
že není nutné udělat jednu věc
spíše než druhou…

ve skutečnosti je naopak rozumné něco udělat
i kdyby se to nedalo rozumně vysvětlit
v tu chvíli je totiž každé rozhodnutí správné
protože bys jinak mohla umřít žízní…