Chybí mi

*
*
*
Chybí mi
cítit
jak usínám s tebou
jak pevně mě k sobě tiskneš
jak nádherně voníš
jak se ti zvedá hruď pod tvým dechem
a nepatrně hýbe i mým křehkým tělem
a pak
znenadání
ztěžknou ti ruce
jakoby jsi na mé tělo
ledabyle pohodil noviny.

Chybí mi
cítit
jak se probouzím vedle tebe
jak pevně mě k sobě poránu přitiskneš
jak nádherně voníš
jak rozespale mžouráš svýma očima
a ještě spícími rty líbáš mě na spánky
a pak
znenadání
usměješ se očima
a řekneš "krásné ráno sluníčko"
jakoby jsi celý den
potáhl novou tapetou.

Chybí mi
cítit
jak se cítím když jsem s tebou
jak snažíš se mě rozesmát každou větou
jak nádherně voníš
jak umíš neříct že máš mě rád
a vychutnáváš si mé tápání a rozpaky
a pak
znenadání
rozsvítíš můj svět
zvláštním gestem trochu směšně
jakoby jsi mě zabalil
do krepového papíru.

A já byla tvůj dárek.

Chybí mi.

To všechno a ještě víc.
*
*
*