Blbinek je dost -moudro to je vzácný host

* * * * * *

Lhostejnost,

žádná velká ctnost
pohovku si uválcuje,
když se na ní povaluje,
upadne a chuť vstát nemá
Nepobízej, vždyť je němá.

Zbrklost,

nedočkavě žitím letí
v mžiku proletí století,
na valounu nohu zvrtne
na Pleso Skalnaté sedne,
pomoc Horská v nedohledně.

Lenost,

šourá se za lhostejností,
nelíbí se veřejnosti
u sebe, ne- u jiných -
tam je lenost téměř hřích.
Když chce-tak jde,
nechce rádce
jen chvilku je na zahrádce
a dělá co se jí zachce.

Preciznost,

tuze vzácná je nemoc
trpí vášní pro přesnost,
nálada a sloupec vína
úměrně se zhmotnila,
po Silvestru veličina
do mínusu dospěla.

Štěstí,

za mnou přispěchalo
smlouvu krví podepsalo,
Konečně chce u mně žít
nehodlá mne opustit
chválím její jemnocit.

Doznění

voda padá z vodopádu
ve třetím a sedmém pádu
slova v mlžném sarkofágu
končí svou pouť podle řádu,
více smyslu tady není
k zobrazení, ani k čtení.

* * * * * *