Netuším...
Netuším
» autor: radek oslov |
Kde ozvěny nemají svá jména
když vteřina je odečtena
potom z každého stínu hledá
dotek slov a tvář co je bledá
jen vždy najde z hříchu proměny
pro malou vteřinu,odměny
dál se ztrácí v naději
když později
nepotká se v ozvěně
jen v krátké proměně
hledá se naděje
spaluje
křídla co na rtech roztají
když hledají
to co z stínu vytuším
to co zatím netuším.
když vteřina je odečtena
potom z každého stínu hledá
dotek slov a tvář co je bledá
jen vždy najde z hříchu proměny
pro malou vteřinu,odměny
dál se ztrácí v naději
když později
nepotká se v ozvěně
jen v krátké proměně
hledá se naděje
spaluje
křídla co na rtech roztají
když hledají
to co z stínu vytuším
to co zatím netuším.
Tipů: 7
» 13.11.12
» komentářů: 3
» čteno: 672(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.11.2012 - 18:54
dost dobrý, zdá se mi,
jen poslední dva verše mi to ruší
asi je to tím - vytuším - netuším
ale neříkám tím, že mám obecnou pravdu
jen poslední dva verše mi to ruší
asi je to tím - vytuším - netuším
ale neříkám tím, že mám obecnou pravdu
» 13.11.2012 - 19:10
EEvellina
líbí se mi, jen taky ten gramatický rým krapet ruší:)
» 13.11.2012 - 20:51
Ano, gramatickým rýmům je lépe se vyhnout, i když je taky občas použiji. Ale báseń je pěkná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Já do ticha chci říct | Následující: Proč smutek vždycky překvapí