Chtěl s Tebou bych chodit zas do školy

Z teplého lůžka vstali jsme spolu,
než cesty se za prací rozejdou,
bez Tvého objetí, a s Tebou přec,
hýčkám si krásný svět jen nás dvou.

Vlak vyjíždí přesně ze stanice
a já vím, že už, už za chvíli,
ještě na pouhý okamžik
štěstí tvář k mé tváři přichýlí.

V dáli, kdes v domů pralese,
jen než vůz zdolá pražců pár,
mihne se Tvého okna záře,
poslední ranní milodar.

A představím si, jak v potu tváře
řešíš své pracovní úkoly;
chtěl s Tebou bych chodit zas do školy,
tahat Tě schválně za culíky
a pak třeba štípnout Ti svačinu.
A být přitom v prázdné školní třídě,
být přitom přistižen při činu.
Pak odplatu přijmout ve stylu lvice:
přikován drápy do lavice
ochutnat lásky smetanu.
Kolikpak hubiček dostanu?