SPÍM NEBO BDÍM?

Stojím v hale
na nádraží,či na letišti,
kdo to ví,
lidí jak mravenců v mraveništi,
kdo mi odpoví.
Tašku a kabelku
na lavičce mám,
zima mě obchází,
kabát si oblékám.
Otáčím se
a hrůzou nedýchám,
všechno je pryč,
vidím jen kluky na kolech
jak mizí v dálce
a s nimi doklady a od domu klíč.
"Lidi pomozte" jen volám,
nikdo však neslyší.
Na policii si vzpomínám,
má chránit a pomáhat,
číslo já přece dobře znám.
Nervozně ťukám na klavesy,
špatné číslo já vymačkám.
Zápasím s klávesami,
celá se potím,
kluci jsou už někde za horami,
já to ještě zkusím.

Někdo mě olíznul,
otvírám oči,
pes vrtí ocáskem
a spokojeně vrčí.
Dívám se,
venku je bílý den
fuj,byl to jen hloupý sen.:-))