román na pár řádků

proč jsi se tu zjevil,
nikdy ti neodpustím
jen díky těm létům jsem ti
nenaplivala do tváře

ba ne léta -
vzpomínky, vzpomínky

neodpustím ti, nikdy !
zvlášť tobě
po tom jak a co jsi řekl,
co jsi udělal

každý druh má přirozené
nepřátele
a narušení rovnováhy,
řekni to matce
která ztratila dítě

táhni odkud jsi přišel
už se na tebe nemůžu
ani podívat

událost,
padající most


drž se a nepouštěj!

jsi to ty? nemluv na mě

nezačínej a hlavně se mě drž

propast
lano


no tak poděkuj našemu zachránci

kdybych nedržel tebe, tak by lano nehodil

nelži a poděkuj

nemůžu, jsem vyvrženec a dobrovolně
opouštím tuhle společnost

…. nemůžeš

vlci jsou hladoví
jen neslyšíš to ráda
tak dej si pozor holčičko
ať se v lese neztratíš
a já vlastně taky
vím, že bude chvíle
kdy se neomylně seknu
jen doufám, že to
nebude teď

a možná už je pozdě