Poutník

Jsem poutník časem,
co hledá cesty.
Srdce je mým kompasem,
smutné otírám slzy.
Slzy z uplakaných očí.
A pavučinu strachu,
ometám z raněných srdcí.
Aby neskončily v prachu.

Jsem poutník na cestách,
které nikde nekončí.
Smutné duše přikrývám,
svým pláštěm před nocí.
Před nocí beznaděje,
jež úsměvy mrazí.
Zaháním temné čaroděje.
A bílá hvězda mne provází.