Most

Na mostě sedím
na sloupu jeho zábradlí.
Jen tak sedím
relaxuji s knížkou v ruce.

Koukám se dolů
do propasti ztracených duší
kolik jich jen už bylo...

Procházím se po mostě
i po jeho zábradlí.
Nechci skočit
jen pro pocit svobody...

Tvé kroky tam vedly
nebyl nikdo
kdo by tam šel s tebou...

Poslala si zprávu
adresát neznámý
neznala si moje číslo.

Nikdo nestál dole
aby tě zachytil
i andělé měli dovolenou.

Rozhodnutí...
Skok...
Ticho...

Tvá duše bloudí v meziprostoru...


Čeká odpuštění...