Už nikdy více
..........
» autor: James Libustka |
do hladka oholím svou tvář
ty pak políbíš mé líce
obléknu sako
nasadím svatozář
a vyrazím sloužit republice
ráno co ráno
snažím se uspět
nezůstat pozadu
nebýt pohlcen šedí
bez klapek na očích
dívat se na svět
neb dobro a zlo
tak rychle se mění
už nechci
cítím se unaven
pod nánosem všednosti
se bortí můj sen
už nechci
dobou být polapen
já chci žít
a ne přežívat jen
nechám zarostlou svou tvář
ty stejně políbíš mé líce
svléknu si sako
odložím svatozář
a na dveře vytesám
už nikdy více
ty pak políbíš mé líce
obléknu sako
nasadím svatozář
a vyrazím sloužit republice
ráno co ráno
snažím se uspět
nezůstat pozadu
nebýt pohlcen šedí
bez klapek na očích
dívat se na svět
neb dobro a zlo
tak rychle se mění
už nechci
cítím se unaven
pod nánosem všednosti
se bortí můj sen
už nechci
dobou být polapen
já chci žít
a ne přežívat jen
nechám zarostlou svou tvář
ty stejně políbíš mé líce
svléknu si sako
odložím svatozář
a na dveře vytesám
už nikdy více
Tipů: 14
» 23.10.12
» komentářů: 9
» čteno: 644(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.10.2012 - 13:34
A stejně jsme všichni občas šedí, všední a stejně tak i originální, barevní...jde jen o to, v jakém poměru a kolik na kolik dní :)
» 23.10.2012 - 15:07
vodnar
v nevšednosti obleč svoji schránku jak přeje si duše
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jako Fénix | Následující: Nespím