Tučňákům

Toulám se mezi slovy ostatních lidí
nikdo si nepovšimne mé zvláštní vlastnosti
odhmotnění mysli
uzamčenou
kamenně
přítomnou tváří
pocitem
klidného blázna
z mezigalaktických cest
maluji
v těch chvílích v mé fantazii
bílou křídou
písmenka alfabety
tvořící obrazy světlostínu nebo útržky perokreseb
se šrafovanými poli
cloním si oči
v těch okamžicích samomluvy duševna
tmavými brýlemi
aby nebyly vidět kapky plnokrevna
barvy A rhesus makak plus
co mi vstoupí do očí
svítí totiž potom jako oči vlků
co jsou schováni za každým rohem
našeho bytí
i já jsem na vteřinu
co trvá nekonečně dlouho
truchlivá pološelma s vlkošedou kůží
pak se vracím sotva znatelnou stezkou světla
vroubenou slepeckými holemi
do reality
navážu hovor
schovám vjemy za skutkovou podstatu prvoků
a naučeně se usmívám maskou mimiker
zachytím červenou nitku
plytkých rozhovorů o počasí, politice
a jiných nepodstatně nezbytných blbin
přizbůsobím se vyčnívajíc předtím z řady
pospolné společnosti
a naslouchám šumu nenáročna
s náruživostí tučňáků z ledových ker...