Láska nás nenasytí» autor: blue |
.
nad roklinou se vznáší smrtihlav
okřídlená letargie těl
a dost bylo smrti v nás
dost bylo prachu od křídel
nad údolím
co jméno nenosí
sám se sebou se upokojím
pevně obejmut v přítomnosti
nad hlavami roztržitých včel
přichází západ slunce
a hvězd přehršel
sbírají své dávky pylu
od srdce
nad obzorem jež čerň napouští
sám v citadele citu
sám s liškou na poušti
nad mechem co dýchá
a v něm dřímají světem povadlí
možná tvé srdce nedomyká
možná mne jen poutáš
jak na mostu zámek k zábradlí
nad roklinou, co z duše doufá v lepší svět
vznáší se pár přání
jež nic nepřebourá
a můžou odletět..
nejen láskou člověk živ
ale
dá-li Bůh
může i z ní vyklíčit
.
nad roklinou se vznáší smrtihlav
okřídlená letargie těl
a dost bylo smrti v nás
dost bylo prachu od křídel
nad údolím
co jméno nenosí
sám se sebou se upokojím
pevně obejmut v přítomnosti
nad hlavami roztržitých včel
přichází západ slunce
a hvězd přehršel
sbírají své dávky pylu
od srdce
nad obzorem jež čerň napouští
sám v citadele citu
sám s liškou na poušti
nad mechem co dýchá
a v něm dřímají světem povadlí
možná tvé srdce nedomyká
možná mne jen poutáš
jak na mostu zámek k zábradlí
nad roklinou, co z duše doufá v lepší svět
vznáší se pár přání
jež nic nepřebourá
a můžou odletět..
nejen láskou člověk živ
ale
dá-li Bůh
může i z ní vyklíčit
.
Tipů: 11
» 17.10.12
» komentářů: 3
» čteno: 646(12)
» posláno: 1
» nahlásit
» 02.11.2012 - 00:51
enigman: tak to každopádně, byla to spíš nadsázka, ne že bych se toho nějak držel pevně :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na křídlech nicoty | Následující: Dávná jména hvězd