POHLAVÍ PONORKY pokračování + pokračování2

... jen tak, pro radost.
» autor: WAYWARD
***
…..... a už je to tady, máme celkem bezvýznamné pondělí opakovaných odběrů. Píchnutí do prstu, bronchoskopie, vypouštění obsahu plic a přiblblé otázky typu, ještě máte průjem? Asi nejsem Bůh, ten stvořil člověka šestý den a já za deset dnů ani normální hovno. Jiné prášky nemají. Patologie dělá co může, ale hledej jehlu v kupce sena. Je tam, ale kde? No, snad další kus mne jim pomůže.
Je to celé nějaké upršené. Doktoři s deštníkem vypadají směšně a sanitky, pokud houkají, tak je ještě naděje. Nervózně počítám cigarety, co kdyby náhodou jel kolem a zastavil se na kus řeči o životě. Nejel. V poledne se neumírá, nebo má přestávku na oběd. Z "plícárny" se ozývá příšerný kašel, přecházející v kvičení špatně zabitého prasete. Alespoň mohli zavřít okno, když mu neumí pomoci. Přesunul jsem se na zastávku mezi sestry, takovou tu autobusovou, kde nějaký vtipálek vylepil jízdní řád tramvaje číslo tři, z náměstí ke mně domů. Jediné místo pro hromadu kuřáků na kilometru čtverečním. Než jsem stačil pozdravit, byl jsem pozdraven. Á, někdo zas něco nedomyslel. Větřík, déšť, lavička je mokrá. Když odešly a štěbetání ustalo, zase jsem ho slyšel. Ten zvuk z videa znásilňovaných těhotných Chorvatek srbskými vojáky. Ty co se líbily, nebo byly těhotné, měly štěstí. Rozstříleli jim břicho zevnitř, některé starší však bylo slyšet na kůlu i po setmění.
Tak ještě jednu nepovolenou a budu muset jet rychleji. Za hoďku "oblbovák" přestane zabírat, trochu si užiju ….....

…..... mlčení je předzvěst událostí. Rozmáznutý pod mikroskopy, vydávám svědectví o kouscích sebe sama. Má nepřítomnost je jen oddělením smrti od reality. Zatím ještě čekám doma, spím, nespím, promítám barevné záběry vnitřního já. Ano, to už jsem viděl na vlastní oči, tenkrát to bylo zrcátko v obýváku. Svítil jsem baterkou do nosu a připadal si jako speolog. Jezírko, hezké, ale nepatřilo tam. Dnes na barevném monitoru v detailech struktur, takový lavor s taveninou po atomovém výbuchu v útrobách. Primářka to ještě neviděla, já ano. Zvědavost a profese ji nutí zavelet, vsunout kleště. Připomínají hladového afrického krokodýla v Serengeti zahryznutého do pakoně. Rve si svůj kus. Víc ho nezajímá.
Na oběd jsem si dal poslední nutrii, odpoledne dám další, dcera donese Nutridrinky, tentokrát k mému svátku. Hodná holka, víc dělat nemůže. Tak upekla štrůdl. Výborný. Ve dvacetjedna jedu pro ženu, pochopitelně autem a rychle. Druhý den nemám klíče od bytu, ona ano. Napadlo mne, že už je nebudu potřebovat. Proto je ani nehledám. Vynechám nemocnici a balím na chatu. Pomalu, jen tak, co rafika stovku mine, se blížíme k cíli. Vrata otevřená vítají ….....
***
Tipů: 25
» 11.10.12
» komentářů: 10
» čteno: 1463(48)
» posláno: 0


» 11.10.2012 - 10:19
zamyšleně dávám ST..
» 11.10.2012 - 11:10
...
nemocí nevyřčenou
nejistotami svými
stáváme se bezbrannými ...
» 11.10.2012 - 11:17
Dám ti alespoň ST
» 11.10.2012 - 13:14
..TAKY ST,jen tak...pro radost..
» 11.10.2012 - 13:33
.....znám tyhle STarosti,až je mi úzko!
» 22.10.2012 - 13:18
jen tak, pro radost...je to...a teď co? Dobrý hlášky, ty jsou k nezaplacení, tak hodně podzimního sluníčka... http://www.youtube.com/watch?v=LXo9QyPaLcM&feature=related
» 27.11.2012 - 09:26
ponorná...
» 14.12.2012 - 10:56
Ponořená do děje, přeju, ať zas dobře je! ST
» 07.07.2013 - 19:37
to je síla,kde je pokračování?????
» 30.10.2013 - 08:59
o to silnější je tvá výpověď, že vím, ja to dopadlo

odpočinutí věčné dej mu ó Pane a světlo věčné ať mu svítí, ať odpočívá v pokoji

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: POHLAVÍ PONORKY

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.