Ta báseň co nelze skončit

Když toulá se s měsícem,
a píše o něm sonety
jen z jedním střevícem
nedá se tančit

když potká krajinu za zrcadlem
najde v něm ty city
z diapozitivu zakrytém
zkouší pochopit

Mlčení světlo se stínem
i nahé světy
zlatavým ránem
co nelze tomu uvěřit

S prvním řádkem
mlhavé štafety
zlatým písmenem
ta báseň co nelze skončit.