Za plentou
-
» autorka: Veru |
V bílých peřinách
chtěla jsi utéct
světu
-Řekni Bože,
že to tak
není,
že se jenom pletu-
že třeba
ještě
spíš
a zdá se Ti
o tom
jak vedle Tebe
stojím
zatímco já
se tak strašně
bojím
odcházení
samoty
a smrti
-odpusť, že moje
ruka Tvojí
drtí
a já nenechám
Tě jít...
.
.
.
Tak otevři oči,
promluv,
dýchej
...prosím, ještě tolik
nepospíchej-
chtěla jsi utéct
světu
-Řekni Bože,
že to tak
není,
že se jenom pletu-
že třeba
ještě
spíš
a zdá se Ti
o tom
jak vedle Tebe
stojím
zatímco já
se tak strašně
bojím
odcházení
samoty
a smrti
-odpusť, že moje
ruka Tvojí
drtí
a já nenechám
Tě jít...
.
.
.
Tak otevři oči,
promluv,
dýchej
...prosím, ještě tolik
nepospíchej-
Tipů: 52
» 08.10.12
» komentářů: 16
» čteno: 862(50)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.10.2012 - 19:55
Odcházení patří k životu. Je ale dobře, když je u toho ruka, která zdržuje.
Silná báseň. Díky za ní.
ST.
Silná báseň. Díky za ní.
ST.
» 16.10.2012 - 16:51
Šťasten ten, kdo má při odchodu ruku v ruce svého milovaného. Žel je plno takých, kteří odcházzejí a jsou zcela sami na lůžku za plentou. Je to silná báseň a dávám ST
» 21.10.2012 - 18:09
Veru. Tvá báseň je tak hodně pocitová, že název pozbývá svého smyslu... ST!
» 29.01.2013 - 20:29
Silná káva... bílá... jako nevinnost odchodů a příchodů... to jen ty mezihry životů trochu špiníme malostí...
» 04.02.2013 - 19:22
krizekkk
Tak tohle je dobrůtka. st
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jen jsi se zdál | Následující: Řekla jsem, aby zmizel z mého světa