Vzkříšení

Vzal jsi moji tvář,
do svých chladných dlaní
a vše špatné v mém životě
bylo náhle pouhé zdání.

Vdech jsi do mě
svůj ledový dech
a můj předchozí život
zmizel jako vzdech.

A mé jediné přání bylo,
být navždy vedle tebe,
smál ses jako anděl
padající z nebe.

Když byla jsem nešťastná,
držel jsi mě v náruči,
šeptal jsi: Rakastan sinua
a díval se mi do očí.

Já po strašně dlouhé době,
pocítila něco jako naději,
řekl jsi mi: „To je láska,
zažili jsme vzkříšení.“