Kristova noho 2

Věčný koloběh

Pokolení přichází, odchází
ale země trvá
slunce zapadá, slunce vychází
a mrak se stejně trhá
Vítr k jihu spěje, stáčí se k severu
dál třese osikou
jak hejna potěru
vrací se oklikou
a řeky spějí do moří
a ty se nepřeplní
radosti dne i příkoří
nocí se vrací svitem luny
a všechny věci únavné
co vyprávět ti mám
střídání noci a zas dne
a stále stejný klam
viděním oko nenasytíš
nenacpeš ucho slyšením
nedá se chytat čas do sítí
probudit mrtvé vzkříšením
a věci minulé v paměti nepodržíš
ani ty které nastanou
co zrovna nyní v dlani držíš
je prach sebraný před branou
-----------------------------------------------------

Hledání moudrosti

Viděl jsem všechno
co pod sluncem se děje
já s pláštěm čaroděje
viděl jsem dost
tu honbu za větrem
vím, že je pomíjivost
jít ve tmě za světlem
přesto jsem musel jít
co bylo pokřivené
zkoušel jsem napřímit
a volali mi sláva
a mávali zas z vrat
čeho se nedostává
to nejde spočítat
já poznal záhy
a nosil v srdci dlahy
i hostil v duši moře

... kde mnoho moudrosti
tam mnoho hoře

... prý